Milí klubaři,
vítám vás u nové epizody Klubu rváčů. Pozvali jsme si hosta, který má nebývale široký záběr. Nejen jako podnikatel, který buduje světově unikátní firmu, ale i jako filantrop a výrazný hráč na poli geopolitiky. Potlesk patří Petru Pudilovi.
Podle magazínu Forbes patří mezi 40 nejbohatších Čechů s odhadovaným majetkem přes 13 miliard korun. Někdejší spolumajitel společnosti Mostecká uhelná spolu s dalšími partnery Janem Dobrovským a Vasilem Bobelou založil na konci první dekády skupinu bpd partners. V rozhovoru náš host popsal, jak při jeho někdejších cestách do Bruselu dospěl k rozhodnutí, že nastal čas odklonit se od uhlí.
„Najednou jsem viděl, kam Evropa směřuje a totálně mně to otevřelo oči. Pochopil jsem, že klimatická změna je problém a že uhlí prostě nebude odvětvím, které by v Evropě mělo velkou perspektivu. Z tohoto odvětví jsme vyskočili, což mi dalo cennou lekci. Zjistil jsem, že jako investor musím chápat, co se děje ve světě a podle toho se rozhodovat. A nikoliv na základě pohledu z Česka, protože náš trh je malý. Nejsme ti, kdo určují trendy, my se jim naopak musíme přizpůsobovat,“ uvedl Pudil.
Evropo, masivně investuj!
Klíčovou společností bpd partners je chemický podnik Draslovka, kterou Pudil se svými partnery postupně přetváří v technologického obra působícího po celém světě. Pudil má díky tomu vhled do debaty o ochraně klimatu, nejen v Evropě v podobě Green Deal, ale i jinde ve světě. V debatě uvedl, že není pravda, když se říká, že EU si podřezává větev bojem za ochranu klimatu a přírody jako jediná na světě. Zmínil zvyšující se elektromobilitu v Číně a zdůraznil, že udržitelný směr nabírá i americký průmysl.
„Trump řekl drill baby drill, ale nikdo za touhle vlajkou nešel. Protože ty ropné společnosti řekly, že do toho investovat nebudou. Nejen proto, že Trump bude nejpozději za čtyři roky pryč z Bílého domu, ale zejména proto, že nevidí poptávku,“ popsal Pudil zkušenosti ze Spojených států.
Jako další příklad uvedl miliardové investice na Blízkém východě v rámci chemického průmyslu do kapacit základní chemie. „To jsou hnojiva, různé louhy a tak dále. Přemýšlejí o tom dopředu v modré formě či ideálně v zelené formě. Tamní investice do celé infrastruktury jsou gigantické. Evropa bude mít za tři až sedm let velký problém, protože bude čelit dovozům těchto základních chemikálií, které budou mít minimálně ono modré razítko. Bude velmi těžké se proti tomu bránit importními tarify,“ popsal.
Evropa podle něho musí vyvíjet a investovat do nových technologií. „Musí se globalizovat a digitalizovat. Znamená to obrovské investice, což samozřejmě způsobí, že akcionáři daných firem neuvidí třeba 10 let žádné peníze. Všechno, co vydělají, půjde zpátky do byznysu. Je to dilema, které před sebou Evropa a každý jednotlivý podnik mají - a to na globální úrovni,“ vysvětlil.
Evropa podle něho potřebuje investovat do jádra a obnovitelných zdrojů a zrušit liberalizaci trhu s plynem. „Kupujme jako Evropa plyn pro všechny a pak ho po trubkách posílejme spotřebitelům. To by byla revoluce. My si teď spotovými cenami sami zdražujeme cenu elektřiny. Nechápu, že česká vláda se o to permanentně v Bruselu nebije. Když teď někdo v televizi říká, že skončí Green Deal, tak neví, co říká. Ve skutečnosti by to vůbec nebylo levnější,“ zdůraznil Pudil.
Mimochodem: Přečtěte si čerstvý článek Financial Times o tajném plánu obnovy Nord Stream 2, což by pomohlo nakopnout ruskou ekonomiku - „Putin ally pushes deal to restart Nord Stream 2 with US backing”
Světový hráč
Petr Pudil v našem podcastu demonstroval uvažování člověka ve světovém měřítku. Kolínská chemička Draslovka v roce 2021 koupila divizi americké chemické společnosti Chemours za 520 milionů dolarů (přes 11 miliard korun), získala unikátní technologii na udržitelnou a ekologicky šetrnou těžbu vzácných kovů, které jsou zapotřebí například pro výrobu baterií a obecně pro elektromobilitu. Klientům však nenabízejí jen samotnou těžbou, ale díky AI například i obsluhu dolu na dálku. Klíčovým aspektem jsou data.
„Jsme chemicko-technologická firma pro energetickou tranzici. Snažíme se kombinovat kompetenci, kterou v chemii díky 106 letům máme, a současně nasát mozky a lidi v oblasti AI a optimalizace,“ popsal. Data jsou podle něho v současnosti alfou-omegou. „Američani to pochopili už dávno, že data jsou to, co je hlavním assetem tohoto století. Kdo data kontroluje a je schopný poskytnout klientům prostřednictvím dat služby, na trhu vítězí. V Evropě umíme vyrábět, ale musíme se k tomu naučit i tu službu spojenou s digitálním prostředím,“ zdůraznil.
Jeho skupina podniká po celém světě včetně Jihoafrické republiky, kde má podle něho ještě Československo dobrý zvuk díky dodávkám zbraní pro Nelsona Mandelu. Africký kontinent však dostávají v posledních letech pod kontrolu Čína a Rusko.
„Jeden vysoce postavený jihoafrický politik mi ke vztahu s Čínou říkal: My nemáme rádi Číňany, ale my jim rozumíme. Máme rádi Evropany, ale vůbec vám nerozumíme. Myslím si, že politika Evropy vůči Africe je úplně naivní,“ pronesl Pudil. V podcastu se dozvíte i to, na jaké země bpd partners cílí v Asii a proč se zaměřuje na měď, která je v průmyslu nenahraditelná.
Trump s Putinem mění mapu světa
V úvodu jsem Petra Pudila označil za člověka s obrovským záběrem. Vedle výše popsaných investic do chemicko-technologického průmyslu je tento milovník běhu zakladatelem galerie Kunsthalle Praha v centru metropole.
„Chceme, aby Kunsthalle byla top institucí, která pomůže vrátit Prahu na kulturní mapu Evropy. Lidé začínají objevovat i něco jiného než konzum. Umění je vizuální jazyk, který nepotřebuje abecedu, který jde na hranici vědomí a podvědomí, provokuje nebo pohladí. Kdo studuje historii, ví, že kultura a umění vždycky měly velkou sílu. Dá se využít pozitivně a dá se samozřejmě i zneužít,“ popsal své motivy v umění.
Oblastí, kde se Petr Pudil v posledních letech značně realizuje, je bezpečnost a geopolitika. Působí ve vedení středoevropské organizace GLOBSEC, pro kterou otevřel i působiště v USA v rámci nadace GLOBSEC US Foundation. Před rokem se navíc tento mezinárodně-bezpečnostní think-tank kvůli proruskému a populistickému premiérovi Robertu Ficovi přestěhoval z Bratislavy do Prahy.
„Jsem moc rád, že český prezident i vláda a zdá se, že i česká opozice, tento projekt podporují. Je to důležitá kotva České republiky v západním prostředí, dává nám to vizibilitu a výjimečnost. Je to způsob, jak komunikovat s lídry, prostě skvělá věc,“ neskrýval radost.
Značnou část podcastu jsme věnovali mezinárodnímu dění, ruské válce na Ukrajině a chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na konci minulého týdne spolu s viceprezidentem J. D. Vancem přichystali pro ně ostudnou tiskovou konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zatímco Putin podle Pudila pomohl vytvořit ukrajinský národ a přiměl Finsko a Švédsko vstoupit do NATO, současná agresivní politika Trumpovy administrativy pomůže sjednotit a rozhýbat Evropu. Dění se skutečně rozhýbalo, důkazem může být nedělní summit evropských lídrů (jsme rádi, že se ho účastnilo i Česko prostřednictvím premiéra Petra Fialy) v Londýně o Ukrajině. Na druhé straně Pudil pozoruje opačné tendence v USA, kde se jednotlivé státy vymezují vůči federaci a „celostátnímu“ vedení.
„Třeba Kalifornie a Texas už mají dneska své zastoupení všude po světě. Budou otevírat své ambasády, uzavírají zvláštní ekonomické dohody s Mexikem a s Kanadou. Vždyť Kalifornie patří k ekonomicky nejsilnějším uskupením na světě. Takže zatímco my se v Evropě budeme integrovat, v Americe bude docházet postupně k dezintegraci,“ nastínil Pudil své úvahy.
V závěru jsme si povídali o demokracii jako takové. Zmínili jsme přesvědčení, že demokracie není pro každého, protože to zdaleka není jen o volbách, ale o celkové péči o ni. Navzdory dynamické a nebezpečné době, v níž dochází k mocenskému přepisování mapy světa, hledí Pudil k budoucnosti Evropy i Česka optimisticky.
„Pořád si myslím, že jsme na tom nejlíp ve východní Evropě. Což mi dodává optimismus. Nedávný summit v Paříži ukázal, že se rodí nová, vícerychlostní Evropa. Na první jednání jsme sice najeli, na tom druhém to premiér Petr Fiala vybral aspoň s videem. Teď byl i v Londýně. Jednoznačně to ukazuje, že silné evropské demokratické státy už na nic čekat nebudou a budou vytvářet různé kategorie členství. Před námi stojí dějinná křižovatka: zda Česko vstoupí do jádra Evropské unie, nebo zůstaneme na periferii,“ dodal Pudil, který patří ke klíčovým sponzorům neziskové organizace Post Bellum.
Tohle je jen ochutnávka. Více si pusťte v nové epizodě Klubu rváčů.
Přeji vám dobrý poslech a úspěšný týden. Ondřej
PS: Sledujte naše sociální sítě na X, LinkedIn a Instagramu, máme pro vás přichystanou soutěž o knihu podepsanou Petrem Pudilem!
Share this post