Dámy a pánové,
vítám vás u další epizody podcastu Klub rváčů, kam jsme si pozvali dlouholetého vlivného manažera, bývalého šéfa vydavatelství Economia a stávajícího ředitele společnosti ČEZ ESCO Kamila Čermáka.
Naši hosté se obvykle mohou pochlubit pestrým životním a kariérním příběhem, nejinak tomu je u Kamila Čermáka. Ten vždy létal vysoko. Doslova. Letectví se vyučoval nejdříve na vojně ve druhé polovině 80. let na Hané. Létání ho ale neomrzelo a tak v současnosti pracuje na pilotním průkazu. Létat vysoko Kamil Čermák uměl i v mezidobí. Neseděl však za kniplem v kabině leteckého stroje, ale v šéfovských křeslech důležitých firem.
Pracovní kariéru odstartoval jako novinář v České televizi, což byla etapa, která ho vybavila zkušenostmi, které se mu v následných desetiletích ještě několikrát hodily. Zajímalo mě, jak jako bývalý novinář a někdejší šéf vydavatelství Economia (2012 až 2016) vidí budoucnost médií, co říká na odliv novinářů mimo obor, jak hodnotí vznik čím dál více menších mediálně-obchodních projektů.
„Když jsme v Economii spojovali papírové noviny s digitálem, byla to docela kulturní válka. Obojí novinařina, ale vlastně úplně odlišná. Zavedli jsme hodnocení výkonu podle kvality a kvantity. Byla to těžká změna, ale ekonomicky se to povedlo,“ vzpomínal na éru v mediálním domě miliardáře Zdeňka Bakaly.
Od Dlouhého k Bakalovi
Vraťme se do 90. let. V jejich první polovině opustil ČT a přešel takzvaně na druhý břeh - stal se mluvčím tehdy nejpopulárnějšího politika Vladimíra Dlouhého. „Práce pro tehdy nejpopulárnějšího politika Vladimíra Dlouhého byla škola života. Jezdili jsme po světě a prodávali české podniky. Nikdo nás neznal, říkali jsme, že Praha je 200 mil od Vídně,“ uvedl Čermák v podcastu.
Následovaly exponované kariérní zastávky v SPT Telecom (později Český Telecom) a ČSA, ve kterých zastával funkci obchodního ředitele. Mezitím na přelomu tisíciletí prodělal unikátní a bizarní zkušenost - na pár minut se stal ředitelem České televize. Dojel však na zákulisní tlak a dohody koalice ODS a ČSSD v podobě takzvané opoziční smlouvy. „Na 20 minut jsem se stal ředitelem České televize. Tenkrát mi to přišlo tragické. Byla to doba opoziční smlouvy, politici tlačili. Odmítl jsem vzít do týmu Janu Bobošíkovou a v tu chvíli jsem skončil,“ vyprávěl Kamil Čermák v podcastu.
Když skončil v ČSA, v roce 2005 zamířil do kanceláří skupiny ČEZ. Mimo jiné dostal za úkol rozjet divizi polostátního obra v Polsku. Tuto první „čezáckou“ kapitolu ukončil po zhruba sedmi letech, kdy se dal do služeb podnikatele Zdeňka Bakaly. Stanul v čele několika jeho firem včetně již zmiňované Economie, úzce spolupracoval přímo s rodinou Bakalových.
„Práce pro Zdeňka Bakalu byla skvělá zkušenost. Dopoledne jsem řešil média, odpoledne nakupoval lokomotivy a večer zkontroloval luxusní zboží v Pařížské. Byty OKD se ale nepovedly a vlastníka v regionu zbytečně poškodily,“ přiznal v rozhovoru.
Na jaře 2016 v Bakalově skupině skončil. Vzal to přes hospitalizaci v nemocnici. Po čtyřech letech se vrátil do skupiny ČEZ. Začal tam řídit společnost ČEZ ESCO, která se zabývá novou energetikou - obnovitelnými zdroji, elektromobilitou, digitalizací a IT, dekarbonizací a přemostěním původní velké energetiky k té nové. Moderní podnik, který před několika dny oslavil 10 let od vzniku, řídí dodnes.
Popsal ambice budování bateriových úložišť a to, jak svět energetiky a konkrétně bateriových úložišť ohrožují hackeři. Dostali jsme se například i k tématu, jak se dá pomocí energetických opatření dosáhnout milionových úspor v budovách, jako je Národní divadlo.
„Naše zařízení jsou součástí kritické infrastruktury, na kterou čím dál víc útočí hackeři. Víme, že obvykle tyto ataky pochází z východu. Pokud jde o baterie, bereme to velice vážně a lajnu kyberbezpečnosti držíme velmi vysoko,“ varoval před východními hackery.
Popsal také, jak by ideálně měla vypadat do budoucna česká energetika. „Česká energetika potřebuje posílit přeshraniční kapacity, abychom mohli brát levnou elektřinu z Německa. Jsem velkým fandou jádra, stavme obnovitelné zdroje a nepůjde to bez plynu. Jen ho neberme z Ruska a od podobných magorů,“ zaznělo v podcastu.
Tip na studii: Pokud vás zajímá potenciál a budoucnost energetiky států ve střední a východní Evropě, doporučuji analýzu think-tanku EMBER.
A co by si Kamil Čermák přál, kdyby mohl otočit kouzelným prstenem pohádkové princezny Arabely? „
Jako občan České republiky a jako představitel velké energetické skupiny bych otočil prstenem Arabely a změnil povolovací procesy. To by bylo před závorkou všeho. Za normálních okolností by stavba větrné elektrárny technicky trvala maximálně tři až šest měsíců, ale opravdu maximálně. Realita? Větráky stavíme osm až deset let,“ vyřknul své přání.
V závěru rozhovoru pak zazněla naše tradiční otázka na knihu a doporučení pro naše diváky a posluchače.
Mějte se dobře a příjemný poslech přeji, ahoj Ondřej
Share this post