Milí přátelé,
vítám vás u dalšího dílu podcastu Klub rváčů, do kterého jsme si pozvali vlivnou figuru české podnikatelské sféry a politiky - prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka. Tipuji, že takovým způsobem laděný rozhovor s praotcem digitalizace tuzemské veřejné správy jste ještě neslyšeli.
Zdeněk Zajíček vystudoval na Univerzitě Karlově právo, v mládí a během dospívání ho to ale nejvíc táhlo k basketbalu. Ambice ho doprovázejí po celou jeho profesní kariéru a ne jinak tomu bylo i ve sportu. Jak v podcastu řekl, prosadit se chtěl v košíkové na nejvyšší úrovni. Jenže k tomu mu chyběly centimetry výšky. Nevzdal to a utvrdil se, že to na palubovce prostě dotáhne do nejvyšších pater - jen ne jako hráč, ale jako rozhodčí. Dotáhl to nejen do extraligy, ale i na mezinárodní úroveň.
„Chtěl jsem hrát, ale nebyl jsem dost vysoký. Tak jsem se stal rozhodčím. Do další profesní kariéry jsem si z toho odnesl, že člověk musí být mentálně neustále ve střehu a umět se rychle rozhodovat. Tím se řídím celý život,“ uvedl Zajíček v podcastu.
Na začátku 90. let pracoval na ministerstvu privatizace a následně v pozemkovém fondu. Právě tady se mu v hlavě urodily první úvahy o potřebě přechodu z papíru do digitálního světa. Tehdy ještě formou velkých disket.
„Když se na fondu uzavíraly dohody o vydání restitučního nároku a pokaždé tomu bylo jinak, vytvořil jsem první šablonu vzorové smlouvy o vydání majetku jako restituční náhrady. Tu jsem potom rozvážel na disketách na 80 pracovišť pozemkového fondu a tím jsme poprvé elektronizovali nějakou agendu, což je zážitek z let 1992 až 1993,“ popsal Zajíček své „digi-začátky“.
Posléze se věnoval advokacii a v roce 1996 za ODS pronikl do Poslanecké sněmovny. Věnoval se též komunální politice, stal se i šéfem pražského magistrátu. „Tam jsem pokračoval v digitalizačních projektech, protože do té doby tam neexistoval digitalizovaný seznam smluv hlavního města. Vytvořili jsme tam na přelomu tisíciletí první evidenci uzavíraných smluv. Přemluvit úředníky byl tehdy docela oříšek,“ popsal.
A pak už nastala jeho digitalizační éra. V roce 2005 se stal součástí týmu Ivana Langera, který se po volbách v roce 2006 ve vládě Mirka Topolánka stal ministrem vnitra. A Zajíček jeho náměstkem.
Mezi klíčové projekty patřily datové schránky a vznik jednotného kontaktního místa s veřejnou správou zvané Czech Point. Že se složité agendy podařilo Zajíčkovi a spol. prosadit a uvést do praxe během krátké a politicky docela nestabilní doby, tomu pomohl fakt, že si politici projekty dopředu připravili.
Zajíček v podcastu odkryl, jak a kde tento název vznikl. „Na datové schránky a Czech Point jsem hrdý. Víte, kdy a kde mě napadl akronym Czech Point? Jednoho rána ve sprše, kterou si dávám každý den a dostávám tam dobré nápady,“ řekl Zajíček v podcastu Klub rváčů.
Kritizoval nedotaženou digitalizaci stavebního řízení a v tom kontextu navrhl řešení: dostat do stavby takto velkých informačních systémů soukromé hráče v rámci spolupráce se státem v podobě PPP projektů. „Velké informační systémy by se mohly podobně jako dálnice stavět ve spolupráci se soukromým sektorem. Ten má zájem, aby investice byla za rozumné peníze, včas a uživatelsky příjemná,“ popsal Zajíček v rozhovoru.
Co bude, až nebude uhlí
Ve druhé části rozhovoru jsme se přesunuli k tématům, které souvisí s aktuální misí Zdeňka Zajíčka. Ten se sice v minulých letech stal místopředsedou vládní ODS a v jednu dobu se o něm spekulovalo i v souvislosti s nástupem do vlády, Zajíček dal ale přednost byznysu. Stal se prezidentem Hospodářské komory, navíc působí ve vedení ICT Unie.
Dostali jsme se v rozhovoru k několika hybným a diskutovaným tématům v rámci českého byznysu. Tím byl nedostatek pracovní síly a potřeba migrace, která by firmám pomohla se zaplněním prázdných míst.
„Demografická křivka se dramaticky zlomila. Musíme do Česka dostat zahraniční pracovníky. Odhady říkají, že jich chybí 200 až 300 tisíc. Pomoci může privátní sektor, kterému chybí lidé. Lákejme je k nám už v zahraničí,“ uvedl Zajíček v rozhovoru a popsal, jakým způsobem by Česko mělo situaci řešit už v zemích, odkud k nám migranti přicházejí.
Rozebrali jsme i situaci v energetice, vyšší ceny energií, blížící se konec těžby uhlí a vůbec celou proměnu a budoucnost českého průmyslu. „Uhlí končí a nastává transformace průmyslu. Musíme vyrábět s přidanou hodnotou, zajímavé jsou třeba drony. Doba Rakousko-Uherska skončila, ceny energií už budou jiné,“ zaznělo v podcastu.
Na konec jsme otevřeli i téma školství. Zajíčkovi jsou exponovanou rodinu v oboru školství. Manželka Renáta Zajíčkova je coby poslankyně ODS expertkou na školství, jako rodina vybudovali v Praze soukromá gymnázia. Podle Zajíčka musí proměnou projít nejen vysoké, ale hlavně střední školství. Zoufalé pak je, že nejvýše postavenou českou univerzitou v žebříčku THE WUR je Univerzita Karlova až na 401. až 500. místě.
„Česko potřebuje dostat univerzitu do elitní stovky. České školství se musí změnit. Nebráním se debatě o školném. Základka má být kratší a střední školy prostupnější. Nelajnujme dětem život v deváté třídě,“ dodal muž, který si vedle soukromé dráhy vyzkoušel ve veřejné sféře náměstkovské posty na vnitru, spravedlnosti i financích.
Přeji dobrý poslech a úspěšný týden. Ondřej
Share this post