Landovský: Trumpova Amerika mění řád světa. Více síly a kšeftu, méně pravidel. Putin i Čína zbystří
Bývalý český velvyslanec při NATO a bezpečnostní expert Jakub Landovský v rozhovoru pro Newsletter Klub rváčů analyzuje nástup Donalda Trumpa k moci.
Americký prezident Donald Trump začal úřadovat. Moci se chopil razantně a svérázně jako nikdo z jeho předchůdců v čele nejmocnější země světa. Kontrola nad novými územími, zavádění cel vůči světovému dovozu, armáda na hranicích s Mexikem, proklamace o zlaté éře USA.
Jeho inauguraci a první kroky v Bílem domě si zaslouží analýzu s expertem na slovo vzatým. A přesně od toho tu Newsletter Klub rváčů pro vás je.
Málokdo má v Česku takový vhled do dění v Severoatlantické alianci jako donedávna český velvyslanec při NATO, bývalý náměstek ministra obrany a advokát Jakub Landovský.
Syn legendárního herce Pavla Landovského skončil v loni létě svou pětiletou misi v Bruselu a vrátil se do Prahy, kde šéfuje vlivnému středoevropskému think-tanku Aspen Institute. Vyrostl z něj insider obranné politiky na celosvětové úrovni.
Jakube, jak na tebe působila inaugurace nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?
Na mě to působilo tak, že vítězství má kvalitu samo o sobě a strhává lidi na stranu vítěze. Měl jsem z toho pocit ne že něco končí, ale že něco začíná. Že americká demokracie prokázala, že je schopná velké změny.
Možná se ta změna někomu nelíbí, ale určitě je to změna, která proběhla demokratickými prostředky. Pokud za čtyři roky proběhnou další volby, rozhodně neplatí, že by teď nastoupil nový Hitler nebo někdo, kdo je z podstaty proti americké ústavě či demokracii.
Mění se s Trumpem politický řád a světová geopolitika?
Ano, přesně tenhle pocit mám. Řád, co je na obzoru, bude víc transakční, bude docházet k většímu soupeření mocností a bloků, bude platit méně pravidel.
Teprve až se ustálí nová mocenská rovnováha, včetně americko-čínských vztahů a války na Ukrajině, bude ten správný čas začít znova budovat nějaká pravidla.
Co to znamená pro Evropu?
Evropa by si měla připomenout, že poslední světový řád se nezrodil z ničeho jiného než z druhé světové války jako možná největšího a nejničivějšího konfliktu v dějinách lidstva. Tak to bohužel na světě často chodí, že nový řád se rodí konfliktem a za velkých porodních bolestí. Tak doufejme, že to nebude tak hrozné.
Je tedy svět s Trumpem nyní náchylnější ke globálnímu konfliktu?
Bude náchylnější ke konfliktům obecně, ale nemusí nutně přerůst globální světový požár. Myslím si však, že různé protínající se zájmy se budou řešit daleko více silou a vlivem než pomocí globálních setů pravidel typu Rady bezpečnosti OSN. Což mě jako člověka, který celý život studuje mezinárodní právo, může mrzet, ale taková je současná realita a je třeba se jí přizpůsobit.
Je tím evropská bezpečnost ve větším ohrožení než dřív?
Když si vzpomeneme, jak mluvil Donald Trump o tom zlatém věku Ameriky, tak si uvědomíme, že síla je v této nové době asi důležitější než například morální převaha.
Uvědomíme si, že přístup k surovinám je důležitější než obchodní vztahy a dohody. Že výroba je důležitá minimálně stejně jako služby a obchod. Že energetická infrastruktura má podporovat prosperitu a bezpečnost - a není tu jen od toho, aby pomohla s dosažením izolovaných klimatických cílů. Protože bez prosperity, bezpečnosti a sociální stability by pouze tento cíl nebyl schůdnou cestou do budoucnosti.
Trump chce, aby evropské státy odebíraly americký plyn a ropu, jinak hrozí cly. To nejsou dobré zprávy pro Putina, že?
To určitě ne. Takové rozhodnutí udělal ze dvou důvodů. Jednak Amerika má k dispozici tyto suroviny, což třeba Evropa mnohdy nemá, s výjimkou například Norska. Ale také Amerika se už v 70. letech po vydírání ze strany OPEC rozhodla, že bude vyvíjet technologie a infrastrukturu včetně frakování, což umožňuje ekonomicky výhodně dostat suroviny ze země ke spotřebitelům.
Amerika umí dlouhodobě vydržet v určitém kurzu, z čehož bychom se měli poučit a podobně se zachovat k vlastní energetické soběstačnosti. Je to jedno z témat, ke kterému by náš Aspen chtěl letos uspořádat větší konferenci - o evropské surovinové a energetické nezávislosti.
Jaký vzkaz poslal Trump do Moskvy a Pekingu, nejen bezpečnostně, ale i obchodně ve vztahu například k TikToku či clům?
No je to očekávaný vzkaz. Politika bude transakční, výkop bude vždycky výrazně nad středem, ke kterému se během jednání dojde. Zároveň s tím je zde prostě prostor pro kompromis.
On mluvil třeba o tom na konto TikToku, že Amerika může TikTok zakázat. Amerika ale chce 50 % kapitálu firmy, čímž dá záruku, že TikTok nezakáže. Úplně stejně se ale chová Čína, která vás pustí na svůj trh poté, co dopředu dáte 50 % svého podniku k dispozici.
Nevím, zda by Evropa byla schopná takto postupovat a třeba zahájit mezinárodní debatu tím, že řekne: My to můžeme zakázat, nikdo nám v tom nemůže zabránit, tak pojďme jednat. Myslím si, že Evropa by se utápěla v odůvodnění, proč a za jakých podmínek to může zakázat. Máme ale novou realitu, jednání probíhají tak, jak jsem říkal před chvilkou.
K ruské válce na Ukrajině Trump řekl: „Zelensky wants to make a deal, but I don't know if Putin wants to. I think he (Putin) is destroying Russia.“ Je to nadějný vzkaz pro Ukrajinu?
Naděje je důležitá a naděje v tom výroku je. Když člověk brání svou zemi, tak je důležité, aby neztrácel naději. Také je tam druhá věta, která se týká Ruska, se kterou já vřele souhlasím. Putin likviduje Rusko. Zároveň se obávám, že v Rusku je stále dost lidí, kteří Putina podporují a tohle si nemyslí.
Nikdo netuší, jak Trump bude postupovat. Z toho, co nyní víme, naznačuje Trumpovo prohlášení, že Trump vystoupí razantněji proti Putinovi?
Naznačuje, ale zároveň bude chtít jednání zahájit a rychle dosáhnout ne vyřešení následků ruské agrese, ale uklidnění. To znamená de-eskalaci v rovině vojenských operací, k čemuž samozřejmě potřebuje Rusko, které teď cítí šanci ještě na nějaké územní zisky na základě agrese. Vůči Moskvě je Trumpův jazyk dobře vykalibrovaný a doufejme, že se skutečně podaří Rusko přesvědčit, ale i silou donutit, aby nepokračovalo v agresi a uvědomilo si meze své vlastní síly.
Inaugurace se na prominentních místech účastnili miliardáři Elon Musk, Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, šéf Apple Tim Cook či šéf Google Sundar Pichai. Sledujeme v přímém přenosu oligarchizaci americké politiky?
To bych úplně neřekl. Amerika si váží trhu a trh samozřejmě je schopný vygenerovat, pokud jste na něm úspěšní, obrovské bohatství. V zásadě zde není oligarchizace možná, protože není možná monopolizace. Amerika bude vždycky ctít, že trh je tou největší hodnotou, bude schopná velmi tvrdě rozdělit monopoly na menší podniky, dokázala to už mnohokrát, a je asi dobře, že tito lidé budou podporovat Ameriku. To neznamená Ameriku, kterou zrovna teď vede Donald Trump.
On sám je ale podnikatelem a rozumí jim, oni asi rozumí jemu a je vidět, že to vítězství skutečně táhne. Táhne i podnikatelskou komunitu, což přináší určitou jednotu. A taková jednota je kritickým předpokladem pro úspěch, což platí pro Ameriku stejně jako pro Evropu. Trump bude mít pro všechny velké hráče nějakou výzvu a impuls. To dohromady potom vytváří to, po čem lidé touží - a to je prosperita a bezpečnost.
Trump chce získat pod kontrolu panamský průplav, mluví i o Grónsku. Jak je to vnímané v bezpečnostní komunitě a v členských státech NATO?
Donald Trump je mistr toho, že pustí nějaký balónek či tady spíše velký balón. Pak sleduje reakce a dynamiku prostředí okolo. Panama je naprosto klíčová nejenom pro případnou náhradní trasu světového obchodu, ale i pro vnitroamerický obchod z východního na západní pobřeží. Je to skutečně důležitý uzlový bod. Ta soupeřivá a transakční geopolitika se bude odehrávat, bude se bojovat o vliv v klíčových regionech nebo uzlových bodech. Bude se bojovat například o to, kdo bude první na planetě Mars. Trump teďka vlajku zájmu zapichuje v přeneseném slova smyslu někam, kde je suverénní území jiných států a čeká, jaká bude reakce.
Grónsko, co já jsem měl možnost sledovat, usiluje o nezávislost. Neusiluje o budoucnost pod Dánskem, usiluje o nezávislost. Je to 55 tisíc lidí a několik set tisíc psů, kteří tam žijí. A tato země potom bude na základě vlastní politiky budovat vztahy s ostatními zeměmi. A je faktem geografickým a ne politickým, že oni mají blíž k severoamerickému kontinentu než k Evropě. Když se mě nedávno novináři ptali, co budu dělat, až američtí vojáci vstoupí na grónské území, tak jsem řekl, že nic, protože američtí vojáci tam už jsou na základně Thule.
USA nyní odstoupí od pařížské klimatické dohody. Znamená to, že teď se začne podceňovat či přímo popírat globální oteplování? Není právě tohle to velké bezpečnostní riziko pro lidstvo?
Nemyslím si, že dojde k popírání změny klimatu, protože je to vědecká záležitost. Spíše to je pohyb od této hrozby jako hrozby č. 1 k hrozbám jiným, neméně urgentním pro nás. Asi je smutnou zprávou pro svět jako celek, že některé státy v Indo-Pacifiku mohou za nezodpovědnost druhých zaplatit vyloženě třeba ztrátou svého území.
Trumpova politika je jasně nasměrovaná k Americe a její síle. To znamená, že bude více unilateralistická, ubyde globální role Ameriky coby vedoucího státu demokratické části světa nebo světa obecně, který si bere globální kauzy za své
Sám nepatřím k těm, kteří by změny klimatu podceňovali, ale vidím tu samozřejmě i jiná rizika, na která je třeba reagovat - včetně rizika agresivního Ruska nebo jiných zemí, které chtějí měnit mezinárodní pořádek silou.
K tématu Trump & Grónsko jsem před pár dny sepsal analýzu v článku „Grónsko v hledáčku Trumpa. O co hrají USA, Rusko a Čína? A co na to Inuité?”
Doporučuji zajímavé texty komentátora a zahraničního experta Edwarda Luceho k inauguraci Donalda Trumpa na stránkách Financial Times ZDE.