Historie se opakuje. Blažek jmenuje, Bradáčová nastupuje
Zákulisí citlivé personální výměny v české justici. Ne všude mají z povýšení Lenky Bradáčové radost. Chystá se obnovení spolupráce s bývalým „náčelníkem“ žalobců Pavlem Zemanem.
Ta zpráva v průběhu týdne vyvolala v leckterých řadách nemalou dávku emocí. Šéf žalobců Igor Stříž oznámil ke konci března rezignaci, ve funkci ho vystřídá Lenka Bradáčová.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek dosavadní šéfku pražských žalobců do čela Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, vláda Petra Fialy to následně schválila. Hotovo dvacet. Jenže tak jednoduché to nebylo a právě o tom je tento díl Newsletteru.
O tom, že ve vedoucích pozicích státního zastupitelství se schyluje ke změnám, se hovořilo v zákulisí delší dobu. Igor Stříž delší dobu dával na srozuměnou, že svůj post z osobních důvodů (i kvůli zdravotním potížím) hodlá brzy opustit. Kdo místo něho?
Nejčastěji zaznívalo jméno šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové. Klíčové pro dotažení operace bylo, aby nabídku dlouhodobě jedna z nejvlivnějších žen v Česku přijala.
Když jsem se na konci minulého a začátku nového roku pídil po detailech a pro článek do týdeníku Euro sháněl potřebné informace, zjistil jsem, že Bradáčová se v průběhu vánočního období rozhodla výzvu přijmout. Verdikt se však nerodil snadno, neboť posun na nejvyšší post v rámci státního zastupitelství nikdy nebyl jejím vysněným cílem.
Blažkova síla
Podle loňské novely zákona o státním zastupitelství jmenuje nejvyššího žalobce vláda na návrh ministra spravedlnosti na funkční období 7 let (na jedno období, nikdo nemůže být jmenován více než jednou). Po rezignaci Stříže byl na tahu ministr spravedlnosti Blažek, který o její nástup do čela státního zastupitelství usiloval dlouhodobě. Politicky to Blažek v zákulisí neměl bez překážek - především v členské základně své ODS, kde panuje vůči Bradáčové jistá nevraživost.
Lenka Bradáčová během své kariéry rozjela několik citlivých kauz, kvůli kterým leží v žaludku řadě tuzemských finančníků a oligarchů s dlouhými prsty sahajícími až do nejvyšších pater české politiky. Ať už šlo o případy vysoce postavených soudců, exhejtmana Davida Ratha, kauzu Dozimetr či vlivné finančníky typu Františka Savova či Petra Sisáka.
Ostatně byl to právě ministr spravedlnosti Blažek, kdo Bradáčovou v roce 2012 jmenoval do stávající funkce pražské vrchní státní zástupkyně. Krátce poté, co na ministerstvu spravedlnosti skončil Jiří Pospíšil a spekulovalo se, že Blažek do vlády přišel proto, aby jmenování Bradáčové do klíčové pozice pro vyšetřování velkých případů zastavil.
Jenže nastal opak a Blažek v nedávném rozhovoru pro náš podcast Klub rváčů před studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy vůbec prvně obšírně popsal, že měl od začátku jasno: Bradáčovou jmenuje. Tehdejšímu premiérovi Nečasovi to dokonce sdělil jako svou podmínku, aby do vlády vůbec šel, protože jeho mateřská loď ODS ho tlačila na skaliska, aby Bradáčovou do úřadu nepouštěl.
„Asi se tehdy obecně čekalo, že přichází nějaký Blažek z Brna, aby Lenku Bradáčovou nejmenoval. To byla převaha asi i v naší straně, možná nejenom naší. Petrovi Nečasovi jsem tehdy v Hrzánském paláci řekl: Jestli mě tam dáváte jenom proto, abych nejmenoval Bradáčovou, tak to je hra, do které nejdu,“ zavzpomínal Blažek v rozhovoru. Co mu na to odpověděl tehdejší předseda vlády Nečas? „Řekl mně: Udělej to podle svého a já tě podržím. Dodržel to.“
Celá epizoda Klubu rváčů s Pavlem Blažkem dostupná ZDE.
Blažek se rozpovídal, jakou rozehrál fintu, dá se říci, taktickou habaďůru na své modré kolegy. Chtěli krev a on se tvářil, že brousí kudlu. „Tehdy jsem i ve vlastní straně hrál hru, že ji jmenovat nebudu, dostával jsem za to strašné rány od médií. Lenka Bradáčová i Pavel Zeman ale věděli, že to udělám. Bylo i datum, které stanovil premiér schválně tak, kdy on sám pobýval pryč,“ nechal loni na podzim Blažek studenty nahlédnout do vysoké politiky.
Teď si mocenskou přetahovanou kolem jmenování Lenky Bradáčové ministr spravedlnosti zopakoval a opět prokázal politickou sílu.
Životní rébus
Lenka Bradáčová se na začátku milénia postupně vypracovala z okresního státního zastupitelství v Litoměřicích na na náměstkyni krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Za jejím vzestupem stály odpracované a nejen v regionu rezonující kauzy - vyšetřování manipulací s evropskými dotacemi či případ někdejšího hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha. Tahle kauza byla pumou, která dopadla na českou politickou scénu.
Hvězda Bradáčové zářila celostátně, takže v roce 2012 přišel výše uváděný přestup na Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Kdyby se teď Igor Stříž nechystal ve funkci skončit, Bradáčová by preferovala pokračovat ve stávající pozici. Za tu dobu si v úřadě vybudovala silný tým a většinu času věnovala činnosti, kterou má nejraději - vyšetřování velkých trestních kauz.
Právě to jsou faktory, kvůli kterým nad přesunem do Brna na Nejvyšší státní zastupitelství sídlí váhala. Její povaha práce se výrazně promění, půjde spíše o manažerskou činnost. I v té by se však mohla najít, kdyby například cílila na zefektivnění a strukturální a systémovou reformu soustavy státního zastupitelství.
Bradáčová bude mít možnost ovlivnit podobu vedení instituce, kterou opustí. Dle novelizovaného zákona nyní návrh na jmenování vedoucího státního zástupce podává ministrovi spravenosti výběrová komise po absolvování výběrového řízení. Většinu z pětičlenné komise přitom jmenuje nejvyšší státní zástupkyně.
Schyluje se i k jednomu zajímavému obnovení spolupráce. Podle mých zdrojů se chystá návrat bývalého šéfa žalobců Pavla Zemana do struktury Eurojust, kde už dříve působil. „Zatím je předčasné o tom hovořit,” napsal mi Zeman v odpovědi na dotaz. Bradáčová o spolupráci s bývalým šéfem žalobců velice stojí.
Na závěr dodám, že silnou roli v úvahách Lenky Bradáčové o své nové roli hrály politické okolnosti a obava, aby se po letošních sněmovních volbách nedostaly k moci populistické síly s touhou zasahovat do vyšetřování citlivých finančně-politických kauz.
Kdyby zůstala ve funkci pražské vrchní žalobkyně přes sněmovní volby, teoreticky by hrozila situace, kdy nový ministr spravedlnosti na základě přeskupení politických sil a na vlně populismu uvede do funkce „svého“ nejvyššího žalobce.
Ten by pak mohl pražskému vrchnímu státnímu zastupitelství házet písek do vyšetřovatelského soukolí, což je situace, které se chce Bradáčová vyhnout. I za cenu odchodu z instituce, kterou opouštět nechtěla.
Toť vše. Přeji vám hezký víkend,
ahoj Ondřej.